Když Ryder otevřel dveře, stála před námi drobná žena s dlouhými šedivými vlasy. Okamžitě jsem ji poznala z jedné z fotografií na krbové římse. Tvář měla ošlehanou větrem, ale laskavou, a v očích hřejivou zvědavost. Přes květovanou halenku měla péřový kabát a ruce měla zabořené v kapsách.

Slabě se usmála, přelétla pohledem z Rydera na mě a pak ke kmitajícímu světlu ohně v krbu. „Dobrý den. Viděla