***POV DESMOND***

Beru schody po dvou a snažím se jít co nejrychleji. Chci už jen držet svou ženu v náručí, utěšovat ji a prosit ji o odpuštění za to, že jsem ji v posledních dnech zklamal.

Dojdu ke dveřím pokoje, ve kterém jsme ubytovaní, a otevřu je. Uvnitř je tma. Možná je příliš unavená a už usnula.

Nechci ji vzbudit, a tak pomalu vejdu a zavřu za sebou. Můj pohled padne na postel, kde leží sc