Pohled Madeline

„Vyzvednu tě za hodinu.“ Ronanův hlas prořízl ticho v autě.

Stáli jsme se spuštěným motorem přímo před Nolanovým bytovým komplexem, tiché vrčení motoru mi vibrovalo přes podrážky bot.

Oči jsem upírala na palubní desku a hruď se mi svírala.

Posledních pár dní byl Ronan mou neustálou oporou, pošeptával mi rady, o kterých jsem věděla, že jsou správné, ale připadalo mi nemožné se jimi