GENEVIEVE.

„Holka, od chvíle, co jsme sem přišli, neustále hypnotizuješ hodiny,“ poznamenal Kaelen a položil sklenici. „Slíbilas mi celej večer. Celej večer, Vieve. To byla tvoje přesná slova. Mám svědky.“

„Nemáš žádné svědky.“

„Grand-père tě slyšel, jak to říkáš do telefonu.“

Usmála jsem se a položila telefon displejem dolů na stůl. „Promiň. Jsem tady.“

„Musíš někam jít,“ zkonstatoval.

Byli jsme