GENEVIEVE.

„Můžeš už toho nechat?“ Přitiskla jsem si dlaň na čelo a sáhla po konvici s kávou.

„Non.“ Kaelen mě bez sebemenšího zaváhání následoval do kuchyně, bosý a stále v tom svém vytahaném triku na spaní. Evidentně se dnes ráno probudil a rozhodl se, že dnešek je ten den, kdy tenhle rozhovor dotáhne do konce, bez ohledu na to, jestli jsem ho chtěla vést nebo ne. „Ne dokud mě nezačneš doopravdy