GENEVIEVE.

Srdce mi málem vyskočilo z hrudi. A když jsem se otočila a zvedla ruku, abych se bránila, uviděla jsem, kdo to je.

Daphne.

„Co to sakra…?“ vyjekla jsem a přitiskla si ruku na hruď. „Proč se ke mně takhle plížíš?“

Neodpověděla. Očima těkala na všechny strany – dolů na ulici, k oknům Kaelenovy budovy, přes rameno, jako by čekala, že za ní ze tmy někdo vyběhne. Hruď se jí zvedala příliš ry