GENEVIEVE.

V pondělí ráno mě hruď bolela dál.

Skoro jsem nespala.

Pořád jsem ho viděla, jak klečí na chodbě. Mocný Anders Mercer, jak ke mně vzhlíží, jako bych byla to jediné, co ho drží na zemi, a já mu říkám, ať odejde. A ta část, kterou jsem nedokázala pochopit, to, co mě sžíralo celý víkend až do rána, byl fakt, že on opravdu odešel. Žádná zpráva, žádný hovor. Nic. Prostě se odmlčel.

Měla jsem