Bianca se ptala, co tu dělám, protože neznala mé skutečné úmysly. A tahle její nevědomost byla to jediné, na co jsem spoléhala. Sebrala jsem odvahu a vstala z lavičky.

„Zjišťuju, jestli lžeš,“ prohlásila jsem a upřela na ni pohled. „Chci vědět, jestli lžeš Jaxonovi. A buďme k sobě upřímné – obě už víme, že ano.“

Ztuhla, rozpažila zkřížené ruce a ztěžka polkla. „Ty– No a co? Jaxon mi nakonec věří,