Romanův pohled

„Mluvte, doktore. Bude moje žena žít? A co dítě?“ zeptal jsem se, tajil se mi dech a plný zoufalství jsem na něj zíral.

Nikdy jsem nebyl tak plný naděje, nikdy jsem se nemodlil tolik jako teď. Celý můj svět visel na jeho dalších slovech. Polil mě studený pot, když jsem čekal, až promluví.

Doktor měl na tváři prázdný a nečitelný výraz, když mi pohled oplácel. Byl jsem napja