Pohled Romana

„Co to kurva děláš, Camillo?“ zavrčel jsem tiše, můj hlas zněl temně a nebezpečně.

Odtrhla zrak od Valerie, která ji před chvílí prosila, a plně se ke mně otočila s pokřiveným úsměvem na rtech. Zbraň v ruce sevřela pevněji, ale podle jejího pohledu se sotva dokázala ovládat.

Vlasy měla rozcuchané na všechny strany, zorničky rozšířené a rozostřené, a neustále se ošívala a přen