Pohled Lyry

Temnota.

Rozprostírala se kolem mě donekonečna jako chladný a dusivý mrak, těžce na mě doléhala a tlačila se mi na kůži jako druhá vrstva těla.

Ztratila jsem pojem o čase i prostoru, ocitla jsem se v prázdnotě, která mě uvěznila ve svém ledovém vzduchu.

Pak najednou… světlo.

A s ním přišla bolest.

Pak jsem uviděla sama sebe. Ale vlastně to nebyla já. Vypadalo to, jako byc