Thalia

Vybaluji do skříně kufr, který jsem si tak narychlo sbalila, když jsem odcházela z Valeriova domu, a pak se zarazím. V mé mysli je to stále Valeriův dům. A přesto tento pokoj, tato skříň, je moje. Sdílela jsem tuhle postel s mámou. Plakala jsem tu, zuřila a usmívala se tak dlouho, až mě bolela tvář. Přejedu prsty po povlaku na polštář a rozhlédnu se. Možná mi Valerio dovolí vymalovat to tad