Thalia

Žaludek se mi bouří. Povrch pode mnou drncá a houpá se. Hlava mě třeští a ruce řvou bolestí tak silně, že mě to nutí otevřít oči, jen abych zjistila, co se s nimi stalo.

Svět kolem mě se rozmazaně skládá z útržků. Tmavé stěny, obložené něčím strukturovaným. Zvuková izolace? Ne, je to tvrdý plast. Koberec pod mou tváří působí stejně umělohmotně. Něco tu páchne po benzínu a na jedinou děsivou