Natalya

Probouzím se ještě před východem slunce a tělo mám ztuhlé po neklidném spánku. Celé hodiny jsem se převalovala ze strany na stranu a nedokázala z hlavy vyhnat živé záblesky té přepadené cesty. Dvakrát jsem se bez dechu trhla ze spaní a Romeo si mě pokaždé přitáhl do náruče a pevně mě držel, dokud jsem znovu neusnula.

Je to frustrující – vlastně k vzteku –, když si uvědomím, jak křehká pořá