SIENNA

Ani jednou jsem ho nepustila za ruku, když jsem ho vedla po mramorovém schodišti nahoru.

Dokonce i když jsem otevřela dveře do jeho ložnice, i když jsem ho opatrně vedla dovnitř, držela jsem se ho dál, jako by se tenhle okamžik mohl zbortit pod tíhou všeho, co bylo třeba vytrpět, abychom se sem dostali. Jako by byl pouhým snem a jakmile ho pustím, navždycky zmizí.

Kráčel těžce a nejistě, al