Jediné, co jsem mohla dělat, bylo zírat na tu zbraň. Pak mě políbil na spánek. Rozlilo se mnou teplo – v naprostém kontrastu k pocitu chladného kovu v mé ruce.

"Pamatuj, nedělej nic, co ti Vivica řekne, a nenech se od ní nikam odvézt. Zítra odpoledne tě řidič přiveze za mnou, takže nebuď překvapená, když zjistíš, že jedete oklikou."

S těmito slovy odešel z mého pokoje. Způsob, jakým se přede mnou