Pohled Torina

Dům byl tichý. Až příliš tichý.

Seděl jsem za stolem, papíry srovnané v úhledných hromádkách, které jsem zatím neplánoval číst. Od rána jsem se nedotkl ani jediného, myšlenkami jsem byl jinde.

Obvyklý rytmus smečky, schůze, rozvrhy – to vše mi připadalo vzdálené, nepodstatné.

Lucius se ozval už dřív, tichým a vyrovnaným hlasem. "Cora je v pořádku, Torine. Je v bezpečí doma s dvojčaty