Pohled třetí osoby

Za zvuku deště se vždycky lépe přemýšlelo.

Venku vytrvale pršelo a kapky bubnovaly do širokých oken sídla smečky Iron Claw. Zdálo se, jako by pršelo nepřetržitě celý podzim. Šedé světlo zjemňovalo místnost a dělalo ji tišší.

Dane stál ve dveřích, promočený na kost a neklidný, jeho obvyklý domýšlivý šarm pohasl pod zábleskem nejistoty.

„Potřebuju s tebou mluvit,“ řekl. Bez úvodu.