Kouř rychle houstl a nestoupal tak, jak by to u normálního ohně bylo zvykem. Držel se při zemi a šířil se kontrolovaně, jako by někdo přesně naplánoval, kde má hořet.

„To není nehoda,“ řekla jsem.

„Ne. Je to vzkaz,“ odpověděl Ronan a nespouštěl oči z okraje lesa. A viděla jsem, že Stryker už je v pohybu.

„Kbelíky, hadice, cokoliv, v čem se dá nosit voda,“ vyštěkl a jeho hlas se rozlehl po dvoře.