Areál po půlnoci ztichl a to ticho se mi zadíralo pod kůži hůř než jakýkoli křik, protože pokaždé, když se všechno příliš uklidnilo, mi hlava začala přehrávat vzpomínky, které jsem už nechtěla znovu slyšet.

‚Zahazuješ se s ním.‘

Seděla jsem na kapotě jednoho ze starých náklaďáků u okraje dvora, zatímco mi mezi prsty pomalu hořela cigareta. Studený vzduch se mi opíral do kůže dost silně na to, aby