Stála jsem tam, držela tu dýku, cítila její váhu v dlani a bylo opravdu příjemné ji držet. Mít v ruce rukojeť a ne čepel ve své kůži. Při té představě se mi začala třást ruka, ale rychle jsem se ovládla, než se mě Jace stihl na něco zeptat.

A čím déle jsem o tom přemýšlela, tím víc se mi ta myšlenka líbila. Přesvědčila jsem sama sebe, že přesně tohle chci udělat. Vlastně jsem sama sebe přesvědčila