„Heh. S touhle tváří, mým jménem a mým šarmem – jak by to mohlo nestačit?“ odpověděla Livia.

V stísněném pronajatém bytě Cedric svíral telefon a koutek úst mu mimoděk cukal.

Opravdu si o sobě myslí, že je nějaká žijící bohyně.

Vydechl a napsal odpověď.

‚Samozřejmě, že to stačí. Jen jsme ještě neopustili startovací lokaci. Shadowcresta odsud nevidíme.‘

‚Na tom nezáleží. Můžu si najít někoho jiného,