Pohled Kaelie

Udělala jsem k němu další krok, čímž jsem překlenula tu nebezpečnou propast mezi námi, a odmítala jsem dovolit, aby má třesoucí se kolena prozradila mou falešnou odvahu. „Můžeš si tu svou nabídku vzít a strčit si ji do prdele, tam, kam slunce nesvítí.“

Svět se rozmazal.

Neviděla jsem ho se pohnout. V jedné vteřině stál několik stop ode mě jako strnulá socha stěží ovládané zuřivosti a