Draven.

Od matčiny smrti jsem nikoho neslyšel vyslovit mé jméno nahlas.

Měl jsem zuřit. Tahle žena nedělala nic jiného, než že mi brnkala na nervy – zpochybňovala mě.

Dokonce ani můj Beta nesmí vzít mé jméno na rty. Ale tahle žena, ta udělala tolik věcí, za které by kdokoli jiný už ležel pod drnem, kdyby se o ně vůbec pokusil.

Jediné, co mi bránilo ji zabít, bylo vědomí, že je výjimečná;