POHLED KAELIE

Zvuk tekoucí vody naplnil koupelnu, vyrovnaný a uklidňující – alespoň ze začátku.

Stála jsem pod proudem, dlaně přitisknuté k chladným dlaždicím, zavřené oči a snažila se dýchat. Kolem mě stoupala pára jako duch a hladila mě po kůži. Na několik sekund to bylo to jediné, co mě chránilo před tím, abych se úplně nezhroutila.

Chtěla jsem ze sebe smýt všechno – ten vztek, slzy, tu bolest,