POHLED KAELIE

Na dlouhý, bezdechý okamžik se nikdo nepohnul.

Draven stál ve dveřích jako duch z jiného života – nespouštěl z doktorky oči, jako by právě viděl někoho, kdo vylezl z jeho nočních můr. Hruď se mu zvedala a klesala příliš rychle, pěsti měl zaťaté podél těla.

Doktorka ani nebrvou nehnula. Jen tam tak stála, klidná, vyrovnaná, rty zvlněné do toho samého jemného úsměvu, který jí nedosahov