POHLED KAELIE

Svět kolem mě utichl. Nevěděla jsem, kdy se mě konečně zmocnil spánek. V jednu chvíli jsem hleděla na lilie, které mi Silas přinesl, a prsty přejížděla po jejich jemných bílých okvětních lístcích. Vzápětí mě obklopila tma jako těžká přikrývka.

Tohle však jako spánek nepřipadalo.

Připadalo mi to... špatně.

Když jsem otevřela oči, už jsem nebyla v nemocnici.

Postel, přístroje, slábnouc