POHLED DRAVENA

„A co je se Xylerií?“ dožadoval jsem se odpovědi a popošel blíž.

Morwennin hrudník se zvedal a klesal v trhaných nádeších. Byla bledá ve tváři a těkala očima k lesu za sebou, jako by čekala, že se ze stínů každou chvíli něco vyplazí.

„Byla jsem ve svém pokoji,“ zašeptala třesoucím se hlasem. „Když jsem to ucítila. Její stíny... začínají se probouzet.“

Ta slova mě zasáhla jak