POHLED KAELIE

"Silasi, ne—prosím, vyslechni mě—"

Nevyslechl.

Hruď se mu zvedala a klesala příliš rychle, v očích mu plál zlatavý oheň. Celé tělo se mu třáslo zuřivostí, ruce měl sevřené tak pevně, že jsem viděla, jak mu pod kůží nabíhají žíly.

"Jak se opovažuje," zasyčel, jeho hlas byl tichý a třesoucí se. Pak to z něj vybuchlo, syrové a divoké. "JAK SE OPOVAŽUJE SE TĚ DOTKNOUT!"

"Sila