POHLED KAELIE

Než jsme došli k domu, Silas stěží stál na nohou.

Ruku měl přehozenou přes mé rameno, jeho váha mě těžce táhla dolů a tělo se mu chvělo vyčerpáním. Po boku mu stékaly stružky krve a každý jeho nádech zněl tak, jako by ho pálil.

"Už jenom kousek," zašeptala jsem a pomáhala mu projít dveřmi. Hlas se mi třásl. Ruce se mi třásly. Všechno ve mně se třáslo.

Neodpověděl. Ani se na