Z POHLEDU KAELIE

"Ach, chudáku Kaelio," zasmála se tiše matka. "Ty sis vážně myslela, že jsme tvoji praví rodiče? To jsi vážně tak hloupá?"

Její slova byla jako nože, které se mi zabodávaly do hrudi. Zírala jsem na ni a srdce mi bušilo tak silně, až mi z toho hučelo v uších. "Co... o čem to mluvíš?" Hlas se mi zlomil do slabého, roztřeseného šepotu.

Callista se zasmála. Při tom krutém zvuku