DRAVENŮV POHLED

Dveře se rozletěly.

A on vyšel ven.

Silas.

Jeho oči se zabodly do mých – chladné, ostré a plné takové nenávisti, že by mohly krájet ocel. Na zlomek vteřiny ani jeden z nás nepromluvil. Ranní vzduch mezi námi stál hustě, obtěžkaný napětím a něčím ještě temnějším.

Vypadal příšerně. Rozcuchané vlasy, zmačkaná košile, čelisti zaťaté, jako by celou noc skřípal zuby. Ale i ta