Silasův pohled

Než jsem dorazil domů, na oblohu se pomalu vkrádal úsvit – jemné růžové pruhy se dotýkaly blednoucí noci. Zastavil jsem se před svými vchodovými dveřmi, ruku stále na klice, a dlouze jsem vydechl.

Draven.

Můj bratr.

Můj tvrdohlavý, lehkomyslný, nesnesitelný bratr…

Byli jsme v pořádku.

Nikdy jsem si nemyslel, že se toho dne dožiju.

Opřel jsem se čelem o dřevěné dveře a zavřel oči. Na