POHLED SIGRID

Jeho ruce na mých bocích se sevřely, prsty se do mě zabořily, jako by se bál, že zmizím, jestli svůj stisk byť jen trochu povolí. Vzduch mezi námi zhoustl, byl příliš horký, příliš těžký. Cítila jsem, jak mu srdce buší do mých zad, rychle a nestabilně, v souladu s mým vlastním zběsilým tepem.

Ronanovo celé tělo naprosto ztuhlo, když mi ta slova opustila ústa – odvrhni mě. Viděla jsem