RONANŮV POHLED

Probudil jsem se pomalu, tím způsobem, kdy se svět vrací po kouscích—teplé prostěradlo, slabé ranní světlo procházející záclonami, a ona. Sigrid. Přitisknutá přímo ke mně, její tělo měkké a zakřivené do toho mého, jako bychom byli stvořeni takhle k sobě pasovat. Její sladká levandulová vůně mě obklopila, naplnila mi nos a stáhla mě pod hladinu, ještě než jsem se úplně probudil.

Bohy