RONANŮV POHLED

Byl jsem pohřbený hluboko v ní a přísahám, že jsem zapomněl dýchat.

Zatínal jsem zuby tak silně, až mě bolela čelist, a bojoval s každým instinktem, který na mě křičel, abych se pohnul, přirazil, přivlastnil si ji.

Nikdy v životě jsem nic takového necítil. Každý jednotlivý nerv v mém těle ožil, po páteři mi vystřelovaly jiskry a v podbřišku se mi hromadilo horko a tíha. Sigrid