Z POHLEDU SIGRID

Jeho slova visela ve vzduchu mezi námi, jemná, těžká a dokonalá.

„Miluju tě,“ zopakoval, hlas ochraptělý emocemi. „Miluju tě od chvíle, kdy jsem tě poprvé uviděl. Přivádíš mě k šílenství, Sigrid. Nemáš tušení, jak kurevsky moc tě miluju.“

Hrdlo se mi stáhlo. Zírala jsem na něj, pátrala v těch tmavých, bouřlivých očích a nenašla nic než čistou pravdu.

„Nemusíš to říkat taky,“ pokra