POHLED RONANA

Nicova malá ručička v mé dlani působila teple a důvěřivě, když jsme kráčeli po křivolaké kamenné cestičce k palácovým zahradám.

Po pár krocích jsem si ho vzal do náruče, protože jeho malé nožky těm mým nestačily. Teď mi seděl na boku, jednou rukou se mě držel kolem krku a druhou ukazoval na věci, jako by palácové pozemky nikdy předtím neviděl. Každých pár vteřin vydechl údivem