SILASŮV POHLED

Vteřinu poté, co auto s kvílením pneumatik zastavilo před palácem, už jsem byl v pohybu.

Rozkopl jsem dveře, Rose pevně přitisknutou k hrudi, její tělo stále bezvládné, stále ledové. Mé boty tvrdě dopadly na štěrk. „Stráže!“ zaryčel jsem a můj hlas prořízl noc jako hrom. „Přiveďte královnu! HNED!“

Dva strážní se okamžitě narovnali a rozeběhli se přede mnou k hlavnímu vchodu. Všude s