POHLED SIGRID

Jakmile jsem vyšla z pokoje, udeřil mě do tváře chladný ranní vzduch. Prohnal se chodbou, zatahal mě za vlasy a vklouzl mi pod tenký svetr, který jsem na sebe narychlo natáhla.

Pevněji jsem si ovinula paže kolem těla a kráčela rychleji k Nicovu pokoji. Chtěla jsem ho jen zkontrolovat – ujistit se, že se mu po té včerejší noční můře spalo dobře. Ten klučina usnul v Ronanově náru