Pohled Zoyi

Kousnu se zevnitř do tváře tak silně, až ucítím měděnou pachuť, abych donutila své bušící srdce se zklidnit. Hruď se mi prudce zvedá, když se pomalu zvedám z přikrčené pozice v zarostlém křoví. Ten obrovský, hustě zjizvený kat se tyčí nad mou drobnější postavou a jeho široká ramena zastiňují sporé lesní světlo. V duchu proklínám svou vlastní bezohlednou hloupost. Hnát se za těmi špinav