Pohled Zoyi

Svět mi připadá vzdálený. Jsem uvězněna pod silnou vrstvou dusivého ledu a vznáším se v moři temnoty. Mé končetiny jsou těžké a nereagují. Lebkou mi pulzuje neúprosné tepání, které s každým nepravidelným úderem mého srdce vysílá za mé oči oslepující agónii. Slyším odporné tupé rány brutálního, jednostranného bití, jak se rozléhají roklí.

Maso narážející na maso. Kosti praskající pod ob