Všechno mě bolí.

Mám pocit, jako by mi někdo rozpoltil lebku. Zasténám, tiše a chraplavě, ten zvuk se mi dere z hrdla, jako by se plazil po střepoch rozbitého skla.

Na vteřinu mě napadne, jestli nejsem mrtvá. Možná je tohle konec. Možná jsem nepřežila všechny ty sračky, co do mě Valenův strýc napumpoval – jehlu za jehlou, jed za jedem. Možná jsem konečně překročila hranici mezi životem a tím, co k