„Ne!“ To slovo se mi vydere z hrdla dřív, než si vůbec stihnu uvědomit, že jsem vyskočila na nohy. Židle s ostrým skřípotem přejede po podlaze, zatímco zrakem probodávám matku. Ten pohled v jejích očích dobře znám – ten, který mi napovídá, že ať už chystá cokoli, nic dobrého to není.

Povytáhne obočí a předstírá překvapení. „Ne? Jaké ne, dítě?“

„Ne, matko.“ Hlas se mi chvěje podrážděním. „Neuděláš