Lockwoodovi se zavrtěli na židlích. Vzduch v rozlehlé jídelně byl těžký a dusivý, otrávený visícím obviněním.

Sloane seděla opřená na vypůjčené židli a chladným pohledem přejížděla po jejich strnulých, nepohodlných tvářích. V pouliční rvačce bývala vždycky jako dikobraz – pichlavá, v obraně a neústupná. Každá hádka v tomto sídle obvykle končila křikem a výbuchem vzteku, ale dnes večer je z háčku p