Lyra

Poznala jsem, že se mi táta nedokáže podívat zpříma do očí. Ráno poté, co jsem ho přistihla, jak se v zadní kanceláři hádá se strýcem Declanem, by se napětí v naší malé kuchyni dalo krájet řeznickým nožem. Seděli jsme naproti sobě u opotřebovaného dřevěného stolu a v dusivém tichu jedli míchaná vajíčka a připálené toasty. Jediným zvukem v místnosti bylo skřípání kovových vidliček o keramické