Když Sloane opustila Reformní akademii Fort Monroe, byla také neustále ve střehu. Každý pohled pro ni představoval nesnesitelné břemeno, mezi lidmi tuhla a za nic na světě se nedokázala zbavit pocitu napětí a nepohodlí.

Přátelé i rodina se k ní obrátili zády, pohlíželi na ni jako na ostudu a terč posměchu. Jediný, kdo při ní zůstal, byl Holden; věřil v ni a pomohl jí pochopit, že není tak špatná,