Phoebin hlas byl tichý, ale každé slovo zaznívalo s mrazivou zřetelností a Sloane zasáhlo jako rána pěstí.

Ruku položenou na koleni zaťala tak křečovitě, až si téměř způsobila bolest. Náhle zvedla hlavu a zachytila Phoebin nervózní pohled.

Tento nečekaný pohled Phoebe vyděsil; rychle sklopila zrak a snažila se působit plaše a rozpačitě. Přesto Sloane v jejích očích zahlédla záblesk naděje a skryté