***Milena***

„P-pane Valenti. Moc se omlouvám. Vůbec jsem netušil, že je to vaše žena,“ vykoktal ten úlisný muž. Ve tváři se mu mihl čirý děs, když klopýtl vzad a málem upustil dvě sklenky na šampaňské, které držel v rukou.

Pevněji sevřel skleničky a bez jediného ohlédnutí spěšně vklouzl do hustého davu; mizel tak rychle, jak ho jen nohy nesly.

„Nechám tě o samotě na jedinou vteřinu a už se slétaj