***Milena***

„Díkybohu, že si těch kamer nevšiml,“ řekla jsem s úlevným povzdechem. „To by se vysvětlovalo těžko.“ Opatrně jsem se sehnula a zasunula tašku pod postel, aby nebyla na očích.

Pomalu jsem klesla zpátky do polštářů a zírala do stropu, dokud jsem postupně neusnula – chvíli mi totiž trvalo najít pohodlnou polohu, v níž bych si nenamáhala krk.

O chvíli později jsem zaslechla, jak někdo š